Už Vám někdy dávala rady do života kočka? Pokud ne, je na čase to zvážit. 🙂
Delší dobu mě odrazoval název – jsem totiž na kočky alergická. A jak se ukázalo, předsudek byl naprosto zbytečný.
Zastávám však názor, že je fajn si přečíst alespoň prvních pár stran a pokud to není můj šálek kávy, knihu bez pocitu „měla bych to dočíst“ odložit.
V tomto případě se přístup osvědčil – kniha mě naprosto pohltila a zařadila se k mým oblíbenkyním.
Knihu vypráví kočka, jejímž majitel je samotný dalajlama. Má sice dějovou linku, nenajdeme zde však klasické rozložení úvod – zápletka – rozuzlení. Důraz je kladen na jednotlivé příběhy, které se navzájem propojují a tvoří tak celek, který je důležitý od začátku do konce.
I přesto, že bych knihu označila za seberozvojovou, není vážná a servíruje myšlenky prostřednictvím kočky milým, vtipným a neotřelým způsobem.
Osobně mám občas trochu problém s tím, když mi někdo říká, co a jak mám dělat. 😅 U této knihy jsem ho neměla ani jednou i přesto, že jsem si sama uvědomila kopu věcí, které stereotypně dělám a které mi neprospívají. Autor David Michie umí skvěle aplikovat metodu: „trochu čtenáře nakopnu, on si to domyslí a ještě na sebe bude pyšný“.
Dalším knižním tipem se můžete nechat inspirovat zde: Roma mi Amor
Velkým plusem byl pro mě také fakt, že kniha nesoudí a bere v potaz to, že nikdo nejsme dokonalí a máme lidské vlastnosti. Nemusíme se za ně stydět, ale, pokud budeme chtít, můžeme se nad nimi alespoň zamyslet.
Doporučuji všem milovníkům koček i psů 🙂
Přeji pěkné čtení 📖